Přeskočit na hlavní obsah

RECENZE: KANSAS - Absence of Presence

Jen málo milců progresivního rocku nezná KANSAS. Parta charismatických hudebníků se na scéně pohybuje už zhruba padesát let a za tu dobu stihli vydat množství převážně skvělých, v některých případech „pouze“ velmi dobrých desek. Od houslí, hardrockového kytarového zvuku, lehkého jižanského nádechu až po pozitivní atmosféru skladeb; tito sympatičtí pánové mají co nabídnout i dnes.

Nová deska „Absence Of Presence“ je zajímavým počinem. Hned mě totiž napadá: Která prog rocková kapela z první vlny dokáže přijít po padesáti letech s tak vyrovnaným materiálem? Pokud bychom měli najít podobný případ, nabízejí se maximálně RUSH s již osm let starou peckou „Clockwork Angels“, ve Spojeném království pak nově překvapili DEEP PURPLE s novou deskou „Whoosh!“. YES svou poslední autorskou práci předvedli s problematickým albem „Heaven and Earth“ (které rezignovalo na vývoj a přineslo pouze pár líbivých folk rockových písní), PINK FLOYD jsou stále trošku rozhádaní na to, aby byli schopni a ochotni společně tvořit, a KING CRIMSON se v posledních letech věnovali výhradně koncertním aktivitám.

KANSAS se tedy ukazují v tom nejvitálnějším světle ze „starých pardálů“, což jednoznačně dokazují nejen novinkou, ale i čtyři roky starým návratovým albem „The Prelude Implicit“. Sestava je už pochopitelně značně obměněná. Z původní sestavy zůstávají pouze Phil Erhart na bicí a principál a kytarista Rich Williams. Zpěváka Steva Walsche nahradil vynikající Ronnie Platt, jehož mírně nosový ječák s velikou barevností i rozsahem si určitě zamilujete. Jedinou personální změnou na novince je oproti nový klávesák Tom Brislin.

Co se k nám tedy dostalo za muziku? Pořádná dávka oduševnělého progresivního hardrocku, který se nesnaží vyloženě kreslit nové hudební vzorce a bořit hranice, nabízí však téměř stejnou autenticitu a nadšení, jaké mohl fanoušek slyšet na takových deskách, jako je „Song For America“, nebo slavná „Leftoverture“. Na přívětivé ploše čtyřiceti sedmi minut můžeme slyšet devět pestrých skladeb. Každá z nich má vlastní feeling, všechny jsou ale kompaktní částí celku, takže poslech utíká jako voda. Už několikrát jsem zažil nadšení při opakovaném poslechu hned za sebou. Hudba je pestrá a hluboká. Po každém zážitku víte, že jste měli zase trochu jinou zkušenost. Všechny skladby jsou krásné a zrají v uších, pro sebe jsem si vybral favority jako Circus Of Illusion s krásným syntezátorovým motivem, hitovou Animals On The Roof, a rozhodně velkolepé závěrečné finále The Song The River Sang.

Noví KANSAS jsou určeni pro věrné fanoušky i pro nové příznivce. Jsou vhodní pro milovníky barevného a pozitivně zabarveného hardrocku s důmyslným přístupem ke skládání. Kvalitou se prostě současní KANSAS dokáží porovnat se současnou rockovou a prog rockovou produkcí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Suffocation – Příběh obludy (komentovaná diskografie)

Kapela Suffocation patří mezi hlavní architekty brutálního death metalu. Prosluli svojí zvukovou natlakovaností, rytmickou rafinovaností, technickou hravostí a nápaditostí svých válů. V nedávné době o sobě dali znovu vědět novou deskou … Off The Dark Light. Není lepší příležitosti, než se se právě nyní ohlédnout za dosavadní tvorbou těchto charismatických Američanů. Suffocation vznikli v roce 1988 na Long Islandu v New Yourku a navazovali na rozjíždějící se vlnu smrtícího kovu té doby. V té době nastával obrovský boom nových deathmetalových kapel. Velmi rychle se začal odhalovat potenciál Suffocation. Valivý buldozer s tématy od náboženství po společnost či psychicky narušené osoby se začínal dostávat do povědomí. Human Waste EP (1991) Ve složení Josh Barron (basa), Terrance Hobbs (kytara), Doug Cerrito (kytara), Mike Smith (bicí) a Frank Mullen (vokál) vydávají Suffocation svůj první oficiální počin, na kterém najdeme takové proslulé vály jako je Catatonia,...

NIGHT LIFE

RECENZE/ REVIEW: Max Corbacho - The Delicate Essence of Solitude (CZ/EN)

CZ:       Nějaký čas jsme čekali na nové album Maxe Corbacha a tato pauza skutečně zvýšila zvědavost nejednoho fanouška. Nejistota se rozplynula před pár dny, kdy Max ohlásil vydání nového alba „The Delicate Essence of Solitude“. Max Corbacho si vždy držel velmi vysokou úroveň svojí produkce a psychologickou rafinovanost svých ambientních alb. Nové album překonává všechna očekávání.        Album vznikalo v letech 2019 až 2024. Fanoušci jeho hudby preferují různá alba. Autor této recenze řadí hodně vysoko především alba „oceánická“, kam bychom mohli samozřejmě zařadit „The Ocean Inside“, „Horizon Matrix“ a především magickou desku „Source of Present“. Hluboké syntezátorové nádechy a výdechy spojené s ohromujícími harmonickými texturami jsou největší devízou nového alba.      Novinka obsahuje šest poměrně rozličných kompozic. Se skladbou Primordial Flower začíná album až překvapivě dynamicky, s jemným perlením v pozadí. Tento zajíma...