CZ: Nějaký čas jsme čekali na nové album Maxe Corbacha a tato pauza skutečně zvýšila zvědavost nejednoho fanouška. Nejistota se rozplynula před pár dny, kdy Max ohlásil vydání nového alba „The Delicate Essence of Solitude“. Max Corbacho si vždy držel velmi vysokou úroveň svojí produkce a psychologickou rafinovanost svých ambientních alb. Nové album překonává všechna očekávání. Album vznikalo v letech 2019 až 2024. Fanoušci jeho hudby preferují různá alba. Autor této recenze řadí hodně vysoko především alba „oceánická“, kam bychom mohli samozřejmě zařadit „The Ocean Inside“, „Horizon Matrix“ a především magickou desku „Source of Present“. Hluboké syntezátorové nádechy a výdechy spojené s ohromujícími harmonickými texturami jsou největší devízou nového alba. Novinka obsahuje šest poměrně rozličných kompozic. Se skladbou Primordial Flower začíná album až překvapivě dynamicky, s jemným perlením v pozadí. Tento zajímavý detail dodává skladbě pohybu a zároveň působí jako
Švédská progresivní rocková jistota přišla již asi před půl rokem s novým albem "Islands" opatřeným v historii kapely poprvé obrazem od samotného maestra Rogera Deana (Yes, Paladin, Asia). Výjev znázorňující nucené odloučení a izolaci vzniklou nemilými událostmi minulého roku je dostatečně výmluvný, stejně jako hudba na dva disky vložená. Nové album jsem trávil velice dlouho, s recenzí tedy přicházím až nyní, co se prvotní dojmy z novinky trochu odležely. Kdo čeká nějaký dramatický posun od předchozího, velmi vydařeného alba "Waiting For Miracles", tak bude asi lehce zklamán, protože Květinoví králové přišli přesně s tím, co se od nich dalo v roce 2020 očekávat. Na dvou discích máme k dispozici mnoho chytlavých a melodických písniček spíše ve středním tempu. Rychlejší rytmika je střídána jemnějšími odstíny a takto bychom mohli hovořit o celé ploše alba. Vzhledem k tomu, že mé nadšení z novinky přeci jen není tak velké, jak bych si přál, podíváme se společně nejdříve