Španělský hudebník a skladatel meditačního a silně éterického ambientu Max Corbacho vydal nedávno nové album Ars Lucis a spolu s ním zároveň dvě svá starší alba. Jednak čtvrté album The Resonant Memory of Earth, a také konečně CD svého předposledního alba BreathStream, které zatím vyšlo pouze v digitální podobě. Podívejme se krátce na každé z nich.
The Resonant Memory Of Earth
Album vychází v podobě 24bitové remasterované edice původního vydání z roku 2001 a představuje v Corbachově tvorbě zásadní milník. Skladby jsou mnohem delší, než tomu bylo doposud, jejich motivy jsou hlubší a sugestivnější. Album je mnohem více meditační než jeho tři předchůdci. Obsahuje čtyři dlouhé skladby, které svou atmosférou připomínají poryvy větrů a zvětrávání skal v arizonské či nevadské poušti. Až na jeden krátký moment v titulní skladbě jsou kompozice zcela bez rytmu, založené pouze na převalujících se syntezátorových plochách. Album The Resonant Memory of Earth je klenot současného ambientu, který určil další směřování skladatele, a pokud máte rádi minimalistickou rozjímavou hudbu, je to přesně něco pro vás.
BreathStream
Rok staré album BreathStream vyšlo původně pouze jako MP3 vydání, ale nakonec se Corbacho rozhodl vydat jej i jako CD. Hodně navazuje na své předchozí album The Talisman, kdy hudbu vytváří pouze za pomocí syntezátorů v průběhu improvizačních meditačních sezení. Z ohromného zvukového materiálu pak vytváří kompaktní celek, který má mimořádně silný psychický účinek na posluchače. Oproti The Talisman je však BreathStream minimalističtější a kompozičně rozmáchlejší. Je také trochu náročnější na poslech. Má nádhernou obálku, která je v návaznosti na The Talisman opět vytvořená Maxem v programu Apophysis. Fraktály na obalu tohoto CD umocňují dojem prostorovosti Corbachovy hudby. I přesto, že BreathStream z mého pohledu nedosahuje hudebních kvalit svého předchůdce a je poslechově o trochu méně přístupné, patří toto album mezi špičku současné ambientní hudby.
Ars Lucis
Na svém novém albu nabízí Max zatím svojí nejotevřenější a nejkonejšivější nahrávku. Výrazná, jemná a křehká hudba reflektující atmosféru gotických katedrál vyvolává pocit hluboké pokory. Možná zní toto tvrzení až příliš pateticky, ale přesně definuje povahu Ars Lucis. Je to jako se na sebe dívat do zrcadla. Žák tímto překonal vliv svého učitele. Silná inspirace v hudbě Steva Roache je stále markantní, ale Max už má definitivně vytvořenou svojí vlastní a osobitou hudební spiritualitu. Album obsahuje sedm delších skladeb s pozitivní duchovní atmosférou. Žádné beaty, žádná rytmika, jen vynikající zvuková hra světla.
Komentáře
Okomentovat