Přeskočit na hlavní obsah

Dione – Still Here Kickin Ass (Megarave 2009)




Erik Ypma aka DJ Dione patří mezi nejvýraznější postavy holandské hardcore/gabber scény. Za svého dlouhého působení vydal už dvě dlouhohrající dvojalba a mnoho vinylů, které hrají DJs po celém světě. Nedávno vydané dlouhohrající 2CD nese název Still Here Kickin Ass.

Dione pravidelně vydává u legendárního labelu Megarave, který je znám tím, jak moc si potrpí na tučné releasy. Nový počin Still Here Kickin Ass je toho ideálním důkazem. Kromě dvou CD našlapaných novým materiálem máme k dispozici DVD, na jehož drážkách je k vidění společenská tvář Erika Ypmy. Nějakého souvislého záznamu živého vystoupení se ale nedočkáme. DVD je spíš určeno ortodoxním fanouškům a není příliš vstřícné vůči holandsky nemluvícím. Je sice v angličtině, ale spousta pasáží je v holandštině, takže divák může jen odhadovat, čeho se daný rozhovor týká.

Podívejme se tedy na zoubek novému materiálu. Nalezneme zde jak skladby z období posledních dvou let, tak i dříve nevydané kousky. Materiál je velmi konzistentní a není nijak těžké poslechnout si jej hezky celý. Zvuk je vybroušen k dokonalosti. Je krystalicky čistý a přesto mohutný a stále agresivní. Přibylo melodií i naléhavosti, hudba nacházející se na tomto albu je prostě zatraceně povedený nářez od začátku do konce.

Pokud bych měl vybrat nějaké oblíbené skladby, byla by to určitě This Is My House, která se už v roce 2007 objevila na vinylu a patří k tomu nejlepšímu, co lze v rámci hardcorového mainstreamu slyšet. Dále by to byly třeba skladby Bad Day s vynikajícím hlavním motivem, či Still Here Kickin Ass, která je jakýmsi pseudoremixem tří ranějších skladeb. Zbývá zhodnotit obálku alba – ta je pro Megarave typická, obsahuje futuristické motivy i mechanickou tvář, kterou můžete vidět na mnoha kompilacích Megarave, včetně té aktuální Hardcore Hooligans II. Obal skvěle koresponduje s hudbou a dotváří atmosféru hutnosti, která je hudbě Dione vlastní.

Ypma se stále věnuje i svým dvěma vedlejším projektům E-Noid (darkcore) a SRB (terror/speedcore). Album bych vřele doporučil i těm, které elektronický hardcore zatím pouze zaujal a chtěli by si sehnat něco kvalitního. Věrným fanouškům by tento výlisek neměl ve sbírce chybět. (Ať už v této podobě, či v podobě mnoha vinylů, na nichž se tento materiál nachází.) Takhle má vypadat řádný hardcore mazec!

Hodnocení: 85%

Recenze byla napsána pro magazín nekultura.cz, přikládám odkaz:

http://www.nekultura.cz/hudba-recenze/recenze-dione-still-here-kickin-ass.html

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Suffocation – Příběh obludy (komentovaná diskografie)

Kapela Suffocation patří mezi hlavní architekty brutálního death metalu. Prosluli svojí zvukovou natlakovaností, rytmickou rafinovaností, technickou hravostí a nápaditostí svých válů. V nedávné době o sobě dali znovu vědět novou deskou … Off The Dark Light. Není lepší příležitosti, než se se právě nyní ohlédnout za dosavadní tvorbou těchto charismatických Američanů. Suffocation vznikli v roce 1988 na Long Islandu v New Yourku a navazovali na rozjíždějící se vlnu smrtícího kovu té doby. V té době nastával obrovský boom nových deathmetalových kapel. Velmi rychle se začal odhalovat potenciál Suffocation. Valivý buldozer s tématy od náboženství po společnost či psychicky narušené osoby se začínal dostávat do povědomí. Human Waste EP (1991) Ve složení Josh Barron (basa), Terrance Hobbs (kytara), Doug Cerrito (kytara), Mike Smith (bicí) a Frank Mullen (vokál) vydávají Suffocation svůj první oficiální počin, na kterém najdeme takové proslulé vály jako je Catatonia,...

NIGHT LIFE

RECENZE/ REVIEW: Max Corbacho - The Delicate Essence of Solitude (CZ/EN)

CZ:       Nějaký čas jsme čekali na nové album Maxe Corbacha a tato pauza skutečně zvýšila zvědavost nejednoho fanouška. Nejistota se rozplynula před pár dny, kdy Max ohlásil vydání nového alba „The Delicate Essence of Solitude“. Max Corbacho si vždy držel velmi vysokou úroveň svojí produkce a psychologickou rafinovanost svých ambientních alb. Nové album překonává všechna očekávání.        Album vznikalo v letech 2019 až 2024. Fanoušci jeho hudby preferují různá alba. Autor této recenze řadí hodně vysoko především alba „oceánická“, kam bychom mohli samozřejmě zařadit „The Ocean Inside“, „Horizon Matrix“ a především magickou desku „Source of Present“. Hluboké syntezátorové nádechy a výdechy spojené s ohromujícími harmonickými texturami jsou největší devízou nového alba.      Novinka obsahuje šest poměrně rozličných kompozic. Se skladbou Primordial Flower začíná album až překvapivě dynamicky, s jemným perlením v pozadí. Tento zajíma...