Upozornění: V tomto případě se nejedná
ani tak o recenzi, jako spíš o dojmologii, básnickou transpozici. Přečtení
nenahradí přímou zkušenost s hudbou, může však někomu usnadnit její poslech.
Představte si, že jste o samotě v nočním lese.
Všude je tma, jen skromný ohýnek tiše plápolá. Vítr hučí v korunách stromů a vy
cítíte podivný erotický neklid. Z té knihy jste asi neměli včera předčítat
nahlas. Od té doby se ve vás něco odehrává. Něco, co nedokážete dobře popsat,
ale je to s vámi i teď, zatímco se snažíte soustředit na svojí meditaci a
přemýšlíte nad cestou do této podivné oblasti. Lidé o tomto lese říkají, že tu
straší a vy jste se sem vydali úplně sami, v touze po poznání hlubších rovin
reality. Teprve postupně si začínáte uvědomovat, že nejste tak docela o samotě jak jste si mysleli. Něco je tam s vámi a dýchá vám to přímo do zátylku.
Praskání banálních švů reality a průnik anonymních kosmických sil
do našeho světa může začít.
Asi takto na mě působí neuvěřitelně imaginativní
příběh vystavěný na fenomenálním druhém albu německých industriálně dark
ambientních rarachů Inade. Během deseti skladeb poznáte všechny druhy nádherné
hrůzy, která je skryta bázlivým, ale odkryta odvážným pošetilcům, kteří se nebojí
probádat nejhlubší roviny temnoty. Nenechte se však zmást, mluvíme o temnotě
hluboce duchovní a očistné. S tímto albem trávím už pěkných pár let, a mnoho
jsem toho o něm nenapsal. Pojďme se na něj podívat podrobněji.
Kolekce deseti kompozic navazuje stylově na první
oficiální album Inade "Aldebaran" a využívá podobných prostředků k
posílení dojmů prázdnoty těhotné neznámými silami, pocitů nekonečna a posvátné
hrůzy z konečné transformace v našich životech, tedy naší smrti. V tomto
případě však využívá pestřejší rejstřík zvuků i kompozičních postupů. Je to
poetická i temná, ale velice detailně vykreslená pouť. Již první zvuky
pekelného orchestru ve skladbě Eternity's Crevice dávají na vědomí, že pekelné brány se
otevírají s děsivým lomozem, a čtyři jezdci z Apokalypsy vstoupili do našeho
světa povrchních radovánek a lidského utrpení. Divoká úvodní skladba jako by
byla vystřižena z nějaké temné epické fantasy literatury. Industriální rachot
protkaný úchvatnou orchestrální a vokální aranží dává tušit velké věci.
Extatický duchovní trans přichází s trefně pojmenovanou druhou skladbou Disconnecting States, jejíž epický meditativní chorál, a hermetický
monolog v pozadí vytrhává ducha z letargie běžného vnímání své mysli, a přenáší
jí do nekonečných síní univerza.
Zde se posluchač nestihne ani nadechnout, a už se
jej chápe démonická rituální skladba (a nejznámější kousek z desky) Chapel Perilious. Temné bubny a recitace evokují nějaký šílený
rituál, u kterého se většina z nás asi nechce nacházet. Krev na obětním noži
nestihne ani uschnout, a přichází majestátní Caldera, která mi právě asi nejvíce evokuje hrůzy lesa.
Jako kdyby vás po noční mýtině pronásledovaly šílené bánší. Pátá To Those... se nese v meditativnější dronové náladě,
opět s hlubokým spirituálně psychologickým monologem tajemné postavy. Titan In Shivering Sands nás dostává do hluboké pouště, kde jsou
uvěznění pradávní bohové a tajemné bytosti čekající na vysvobození. To přichází
se sedmou skulpturou Quartered Conclusion, temným rytmickým industriálním rachotem
doprovázený jásotem zrovna z řetězů osvobozeného vesmírného monstra. Akolyté v
hrůze utíkají když zjistí, co za zrůdnost probudili k životu. Mají smůlu,
všechny je pohltí prázdnota přicházející s kompozicí Reiteration Of Void. Mohutné přílivy majestátních zvuků a jemná práce
s detaily má za výsledek jednu z nejpůsobivějších skladeb na albu i v rámci
dark ambientního žánru. Tektonické pohyby rozstaveného skla v deváté Breath Like Ground Glass doprovázené letargickou recitací na řetězech
připoutané duše náš přivádějí k závěrečnému rituálu, rytmické The Engine Of Space. Mocnosti prázdnoty zvítězily nad povrchní a
pomíjivou exitencí. Rituál je dokončen a tvá duše očištěna.
"The Crackling Of The Anonymous" je
šílený zážitek a není pro každého. Kdo se ale rád oddává kultivovanému temnému
zvukovému umění, album je v podstatě sázkou na jistotu. Meditativní okamžiky
střídají chvíle až hororového charakteru, to celé zabaleno do úctyhodné okultní
formule, ze které vám bude jistojistě přebíhat mráz po zádech. Toto album je na
scéně již 20 let a stále zraje do krásy. Dark ambient je velice intimní a
náležitě prožitkový hudební žánr, který staví někdy až na děsivé atmosféře.
Posluchač je ale odměněn neuvěřitelnými příběhy na hranici lidské
představivosti. Nebojte se temnoty!
Album si můžete opatřit v digitální podobě na
bandcampu Loki-Found:
https://loki-found.bandcamp.com/album/the-crackling-of-the-anonymous
Komentáře
Okomentovat