Přeskočit na hlavní obsah

ELECTRIC UNIVERSE - Journeys Into Outer Space (CZ)

Boris Blenn aka ELECTRIC UNIVERSE patří do absolutní psytrancové elity už od počátků existence tohoto unikátního žánru. Od roku 2004, kdy vychází přelomové album "Cosmic Experience", se jeho styl výrazně proměňuje. Old school goa trance střídá stále populárnější full onová formulka. ELECTRIC UNIVERSE jí však dokázal navléci do nenapodobitelného hávu.

Pro začátek musím čtenáře upozornit, že autor článku je do této hudby absolutní blázen a nedá na ní dopustit. Recenze na psychedelická alba se nedají psát příliš objektivně, proto prosím o otevřenou mysl, máme totiž před sebou poezii vesmíru. A na tu se nedá reagovat jinak, než zase poezií.

Tu melodičtější, tu tvrdší desky, Boris se vždy snažil učinit každou něčím specifickou, a nejinak je tomu u zbrusu nového výlisku "Journeys Into Outer Space". Přestože dodržuje konvenci full onového projevu, jakoby se vracel ke kořenům a podstatě psychedelické elektroniky. Výrazně je to vidět v porovnání s předchozí deskou "Higher Modes", která tíhla spíš k melodiím a přímočařejšímu projevu. Nové album je oproti tomu hotovým bludištěm nejrůznějších zvuků se skvělou produkcí, a asi nejpsychedeličtějším počinem od dob již zmíněného "Cosmic Experience". Skladby se nevnucují, budují postupnou atmosféru, zapojují posluchače/tanečníka. Je to rituál, klidně by se dal vyprávět jako román se spoustou skrytých souvislostí a skulinek, nepatrných na první pohled. Postupem, jak se posluchačova mysl otevírá náporu pozitivních a inteligentních vibrací, přichází odměna v podobě naprostého transu.

Album obsahuje různorodé skladby. Tu nacházíme větší pestrost zvuků a rytmického frázování, tu na nás nečekaně vyskočí melodičtější klimax (například skvělá "Under The Surface", ideální k vyzkoušení na parketu). Hypnotická "Maya" zase ve třetí minutě (po trpělivém budování rytmu a atmosféry) otevírá skoro až interdimenzionální bránu, pak se vše zastaví, a posluchač až cítí, jak se kolem něj začínají trousit záblesky světla z jiného vesmíru (viz monolog ve skladbě: "Není zde nic jako konečnost. Je to jen iluze, mája."). Vše je dokonalá hra barev a zvuků. Upřímně řečeno jsem nečekal, že Boris ještě dokáže stvořit TAK skvělou desku, ale o to víc jsem potěšen výsledkem. Tohle je vskutku hozená rukavice různým přemelodizovaným kýčařům, co hrají popík a říkají tomu psytrance. Tato hudba je o tom přistoupit na hru. Nenechat se ukolébat povrchní líbivostí. Hudba je zde pouze průvodce a rádce naším vědomím, které je nekonečné v čase a prostoru. Jen tak stranou mě napadá, jestli existuje aktivní posluchač takové hudby, který je na antidepresivech. Pokud mluvíme o skutečně aktivních posluchačích, tak asi ne.

Toto je hudba, kterou nadevše miluji. Toto je psytrance, a dokáže změnit lidské vnímání a dát životu mnohem pozitivnější kontext. Podporuje imaginaci, umocňuje radost ze života, dává nový rozměr lásce a sexualitě. Najednou vše souvisí, dává smysl, a stává se nekonečným tokem života a stvoření. Poslouchejte psýčko, protančete noci na party (ideální je to za střízliva) a bude vám krásně!

http://thecave.abysszine.com/recenze/2014060022-electric-universe-journeys-into-outer-space/

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Suffocation – Příběh obludy (komentovaná diskografie)

Kapela Suffocation patří mezi hlavní architekty brutálního death metalu. Prosluli svojí zvukovou natlakovaností, rytmickou rafinovaností, technickou hravostí a nápaditostí svých válů. V nedávné době o sobě dali znovu vědět novou deskou … Off The Dark Light. Není lepší příležitosti, než se se právě nyní ohlédnout za dosavadní tvorbou těchto charismatických Američanů. Suffocation vznikli v roce 1988 na Long Islandu v New Yourku a navazovali na rozjíždějící se vlnu smrtícího kovu té doby. V té době nastával obrovský boom nových deathmetalových kapel. Velmi rychle se začal odhalovat potenciál Suffocation. Valivý buldozer s tématy od náboženství po společnost či psychicky narušené osoby se začínal dostávat do povědomí. Human Waste EP (1991) Ve složení Josh Barron (basa), Terrance Hobbs (kytara), Doug Cerrito (kytara), Mike Smith (bicí) a Frank Mullen (vokál) vydávají Suffocation svůj první oficiální počin, na kterém najdeme takové proslulé vály jako je Catatonia,...

NIGHT LIFE

RECENZE/ REVIEW: Max Corbacho - The Delicate Essence of Solitude (CZ/EN)

CZ:       Nějaký čas jsme čekali na nové album Maxe Corbacha a tato pauza skutečně zvýšila zvědavost nejednoho fanouška. Nejistota se rozplynula před pár dny, kdy Max ohlásil vydání nového alba „The Delicate Essence of Solitude“. Max Corbacho si vždy držel velmi vysokou úroveň svojí produkce a psychologickou rafinovanost svých ambientních alb. Nové album překonává všechna očekávání.        Album vznikalo v letech 2019 až 2024. Fanoušci jeho hudby preferují různá alba. Autor této recenze řadí hodně vysoko především alba „oceánická“, kam bychom mohli samozřejmě zařadit „The Ocean Inside“, „Horizon Matrix“ a především magickou desku „Source of Present“. Hluboké syntezátorové nádechy a výdechy spojené s ohromujícími harmonickými texturami jsou největší devízou nového alba.      Novinka obsahuje šest poměrně rozličných kompozic. Se skladbou Primordial Flower začíná album až překvapivě dynamicky, s jemným perlením v pozadí. Tento zajíma...