METAVOICE BLOG

Německé kultovní duo Inade za dlouhých 27 let působení vydalo jen čtyři alba. Pokaždé se ale jedná o tak silný materiál, že by jiným hudebníkům stačil na celou diskografii. Jeho okultní harmonická i disonantní hlukomalba má daleko k povrchním pokusům o temné vyznění některých současných autorů. Inade si dávají na čas. A jen proto může vzniknout tak silný materiál, jako v případě novinky „The Nine Colours of the Threshold.“ Album na první poslech navazuje na jemnější a básnivější náladovost předchozí desky „The Incarnation of the Solar Architects“. Nalézáme zde skladby v písňovější formě, jsou zde i temné rituální kusy. Deska je inspirovaná i atmosférou literárního odkazu Gustava Meyrinka či H.P. Lovecrafta a tepe děsivou naléhavostí. Jde o jedno z těch alb, které vyžaduje poměrně aktivní poslech. Jednou z hlavních devíz Inade je jejich dlouhodobé konstruování hudebního materiálu. Příprava jednoho alba jim zabírá mnoho let práce. Jejich úsilí je ale průběžné, neboť...

Kdo poslouchá dark ambient a industrial aktivně, jméno Desiderii Marginis dobře zná. Pokud patříte mezi nové objevovatele tohoto krásného, ale minoritního žánru, srdce mi plesá, že Vám mohu představit jednu z klasik celé této kultury, památné druhé album švédského projektu. To totiž vychází znovu po 17 letech jak na CD, tak i vinylové verzi u zavedeného labelu Cyclic Law. Původní album vyšlo kdysi na již neexistujícím legendárním vydavatelství Cold Meat Industry, které patří mezi zlatý fond avantgardní elektroniky. Spojuje v sobě intenzivní melancholickou melodičnost s hlukovou a hypnotickou strukturou továrních a plechových ruchů a rytmických vzorů. V době, kdy se současná tvář dark ambientu teprve formovala, patřil „Deadbeat“ mezi velmi originální kousky. Temná, až depresivní, tvrdá, ale i hladivě melancholická industriální muzika platí dnes již za kult švédské temné scény (spolu s dalšími autory jako Raison d‘etre či hororově laděný Atrium Carceri). Je to právě Desideri...

https://cryochamber.bandcamp.com/album/aftermath Kdo zná íránský projekt Alphaxone, ten už tuší, jakými náladami a vibracemi bude prodchnuté jeho nové album, které vytvořil společně s neméně známým, ale mnohem temněji lazeným krajanem Xerxes The Dark. Není mnoho autorů ze zemí blízkého východu, kteří by se tak výrazně etablovali na mezinárodní scéně temného ambientního malířství. Už z hlediska problematické pozice Íránu na politické mapě a jeho vnitřní rozpolcenosti lze očekávat odvahu k jisté neotřelosti. Oba autoři jsou už dávno klasiky žánru a album "Aftermath" přináší výtečnou fůzi space ambientních psychedelických poryvů s temnou tíhou neprobádaného a nebezpečného kosmu. Kdyby měl dnes první film Vetřelec svůj aktuální soundtrack, byl by asi nápadně podobný obsahu tohoto cd. Takřka na hodině se tu proplouvá tíhou neprobádaného, fascinací nekonečna a zároveň vědomím oněch nebezpečných elementů "za závojem". Všechny skladby jsou navzdory tomu celkem melod...

Label: Cryo Chamber, 2018 https://cryochamber.bandcamp.com/album/codex  Proslulý projekt Atrium Carceri vydal po třech letech nové album „Codex“. Mezi tímto a posledním albem Metropolis najdeme mnoho kolaboračních projektů, všechny vydané na jeho úspěšném labelu Cryo Chamber, který se věnuje současné plodné vlně narativně lazeného dark ambientu. Co nového přináš oproti minulým deskám relativně kratší album „Codex“? Začněme tedy stopáží. Ta nám spadla na 46 minut, nicméně to není ke škodě věci. Takto „stručně“ k nám Heath naposledy promlouval na albu „Souyuan“ z roku 2008. Proč z toho nemám vrásky? Inu kromě krásného digibooku obsahujícího Simonův artwork máme co dočinění s již druhým releasem ve formě LP vinylu! Tím prvním byla kolaborace Atrium Carceri a Cities Last Broadcast „Black Corner Den“. Tolik k formátu. Ale co hudba? Ta je opět nesmírně bohatá a atmosférická. Poplatně stopáži se setkáváme s větším důrazem na nálady a melodie ne...

Pozdně letní čtecí období je super. Člověk je trošku lenivý aby se pouštěl do odborné literatury, ale ne za tak moc, aby nespořádal něco té hlubší science fiction. Popíšu pár super knížek, které jsem si četl v poslední době. Původně jsem měl ten oumysl dát to sem komplet a dát si tu práci komentovat všechny knížky co jsem v tomto období přečetl. Tak přicházím pouze s větší částí těch s dějem. Knížky nedějové, tedy odborné apod. si necháme na jindy. U každé knížky najdete odkaz na cbdb.cz Frederick Pohl, C.M. Kornbluth - Obchodníci s vesmírem Líbilo by se vám, kdyby reklama byla něco jako náboženským a politickým systémem, její konzumace povinná, a výroba konzumovaných produktů na přelidněné Zemi někdy okolo roku 2070 takřka nevolnickým martyriem? Skvělý román proslulého autora zlatého věku science fiction Fredericka Pohla (autora slavného cyklu o Heechee) se zabývá otázkou manipulace s myslí a celý příběh je propletem morální proměnou hlavního hrdiny, který vede ...

Max Corbacho je fanouškům meditativní elektronické hudby dobře znám. Nejpozději od vydání proslulého alba "The Talisman", kde umě navazuje na odkaz Steva Roache, či v některých polohách třeba Mathiase Grassowa, ukazuje posluchačům cestu kterou mohou projít v poznání svého života a svého úkolu zde na zemi. Jeho hudba je velmi konejšivá, ale zároveň nedává posluchači nic zadarmo. Vede jej jeho vlastním vnímáním hudebního výrazu a každé jeho uchopení je tudíž jedinečné. Po osmi letech jsme opět s Maxem pomyslně na dálku usedli a pohovořili o vývoji, kterým jako autor i jako člověk za tu dobu prošel. Ahoj Maxi, od našeho posledního rozhovoru uběhlo mnoho let (bylo tomu po vydání skvělého alba „Ars Lucis“). Je tedy rozhodně o čem mluvit. Jak se cítíš po vydání tří krásných desek během jediného roku? Ahoj Honzo, cítím se velmi dobře když mohu věnovat svůj čas hudbě, která je mojí vášní a způsobem výrazu. Nastala řada důvodů, které mi umožnily vydat během jednoho roku ...

Boris Blenn aka ELECTRIC UNIVERSE patří do absolutní psytrancové elity už od počátků existence tohoto unikátního žánru. Od roku 2004, kdy vychází přelomové album "Cosmic Experience", se jeho styl výrazně proměňuje. Old school goa trance střídá stále populárnější full onová formulka. ELECTRIC UNIVERSE jí však dokázal navléci do nenapodobitelného hávu. Pro začátek musím čtenáře upozornit, že autor článku je do této hudby absolutní blázen a nedá na ní dopustit. Recenze na psychedelická alba se nedají psát příliš objektivně, proto prosím o otevřenou mysl, máme totiž před sebou poezii vesmíru. A na tu se nedá reagovat jinak, než zase poezií. Tu melodičtější, tu tvrdší desky, Boris se vždy snažil učinit každou něčím specifickou, a nejinak je tomu u zbrusu nového výlisku "Journeys Into Outer Space". Přestože dodržuje konvenci full onového projevu, jakoby se vracel ke kořenům a podstatě psychedelické elektroniky. Výrazně je to vidět v porovnání s předchozí deskou ...