Přeskočit na hlavní obsah

RECENZE: The Flower Kings - Islands

Švédská progresivní rocková jistota přišla již asi před půl rokem s novým albem "Islands" opatřeným v historii kapely poprvé obrazem od samotného maestra Rogera Deana (Yes, Paladin, Asia). Výjev znázorňující nucené odloučení a izolaci vzniklou nemilými událostmi minulého roku je dostatečně výmluvný, stejně jako hudba na dva disky vložená. Nové album jsem trávil velice dlouho, s recenzí tedy přicházím až nyní, co se prvotní dojmy z novinky trochu odležely.

Kdo čeká nějaký dramatický posun od předchozího, velmi vydařeného alba "Waiting For Miracles", tak bude asi lehce zklamán, protože Květinoví králové přišli přesně s tím, co se od nich dalo v roce 2020 očekávat. Na dvou discích máme k dispozici mnoho chytlavých a melodických písniček spíše ve středním tempu. Rychlejší rytmika je střídána jemnějšími odstíny a takto bychom mohli hovořit o celé ploše alba. Vzhledem k tomu, že mé nadšení z novinky přeci jen není tak velké, jak bych si přál, podíváme se společně nejdříve na klady nového alba, posléze i na podle mě pár zásadních nedostatků, které jinak trochu srážejí docela dobrý dojem z hudby jako takové.

Plusy:

Album je hodně variabilní, skladby se od sebe liší v podstatných věcech, mají dynamickou strukturu. Některé chvíle jsou až popově znějící, například rádiovku Morning News bych snad ani neidentifikoval jako od The Flower Kings, pokud bych nevěděl o jejím autorství. Album je nádherně produkované. Zvuky jsou jasné, čitelné, je to slast poslouchat je jak na reprosoustavě, tak se sluchátky. Vše je krystalicky jasné, čisté. Instrumentální i vokální výkony všech členů jsou jako vždy fenomenální (například úžasné sólovky v Looking For Answers z druhého disku jsou čirá extáze). Oba vokalisté (Froberg a Stolt) se střídají jako již tradičně v zájmu pestrosti u mikrofonu a dávají tak hudbě další dynamiku. Většina skladeb z alba jsou nádherné, kompaktní písňové kusy. A protože říkám většina, dostáváme se tím ke zmíněným nedostatkům nového alba.

Mínusy:

Jako i u minulého alba se ani u "Islands" nemohu ubránit určitému pocitu stagnace, který plyne z roky prověřeného schématu tzv. retro-progu, tedy hudby silně inspirované rannými Yes či Genesis. Albu by podle mě prospěl spíše podobný koncept jako u "Waiting For Miracles", tedy ubrat pár slabších skladeb a udělat z více než osmdesátiminutového dvojalba sedmdesátiminutové album s tím, že druhý disk by byl určený k bonusovému materiálu, případně některým dalším zajímavým experimentacím. Takto jsem se často spíše nutil do puštění druhé poloviny alba, která mi paradoxně přijde kvalitativně lepší a kompaktnější. A neberte mě špatně, jejich starší dvoualbové koncepty miluji celou svou duší, jen to nyní působí trochu rozpačitě. Do budoucna bych byl jako fanoušek vděčný za nějaký nový výrazný stylotvorný element, který by The Flower Kings umožnil být opravdu progresivní rockovou kapelou, jakou byli v případě takových geniálních alb jako "Stardust We Are", mého favorita "Unfold The Future" nebo "The Rainmaker". 

Všehovšudy mám z novinky dobrý pocit. Je to příjemné vzdušné album, kterému by sice slušela kratší stopáž, ale pokud má posluchač čas a energii, užije si i délku celou. Pokud jste fanoušci The Flower Kings, neváhejte si novinku pořídit. Nováčkům v poslechu této party bych doporučil spíše výše zmíněný "The Rainmaker". Deska vyšla opět u slovutného progového labelu Inside Out Records, který hostí takové kapacity jako jsou Riverside, Dream Theater, nebo v současnosti i samotní Yes. Švédští borci nezklamali, ale pro příště by to chtělo nějaký stylový životabudič!


Hodnocení: 75%

Album si můžete v různých verzích opatřit i na českému shopu musicrecords.cz zde:

https://www.musicrecords.cz/catalogue/hudba/flower+kings/

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Suffocation – Příběh obludy (komentovaná diskografie)

Kapela Suffocation patří mezi hlavní architekty brutálního death metalu. Prosluli svojí zvukovou natlakovaností, rytmickou rafinovaností, technickou hravostí a nápaditostí svých válů. V nedávné době o sobě dali znovu vědět novou deskou … Off The Dark Light. Není lepší příležitosti, než se se právě nyní ohlédnout za dosavadní tvorbou těchto charismatických Američanů. Suffocation vznikli v roce 1988 na Long Islandu v New Yourku a navazovali na rozjíždějící se vlnu smrtícího kovu té doby. V té době nastával obrovský boom nových deathmetalových kapel. Velmi rychle se začal odhalovat potenciál Suffocation. Valivý buldozer s tématy od náboženství po společnost či psychicky narušené osoby se začínal dostávat do povědomí. Human Waste EP (1991) Ve složení Josh Barron (basa), Terrance Hobbs (kytara), Doug Cerrito (kytara), Mike Smith (bicí) a Frank Mullen (vokál) vydávají Suffocation svůj první oficiální počin, na kterém najdeme takové proslulé vály jako je Catatonia,...

NIGHT LIFE

RECENZE/ REVIEW: Max Corbacho - The Delicate Essence of Solitude (CZ/EN)

CZ:       Nějaký čas jsme čekali na nové album Maxe Corbacha a tato pauza skutečně zvýšila zvědavost nejednoho fanouška. Nejistota se rozplynula před pár dny, kdy Max ohlásil vydání nového alba „The Delicate Essence of Solitude“. Max Corbacho si vždy držel velmi vysokou úroveň svojí produkce a psychologickou rafinovanost svých ambientních alb. Nové album překonává všechna očekávání.        Album vznikalo v letech 2019 až 2024. Fanoušci jeho hudby preferují různá alba. Autor této recenze řadí hodně vysoko především alba „oceánická“, kam bychom mohli samozřejmě zařadit „The Ocean Inside“, „Horizon Matrix“ a především magickou desku „Source of Present“. Hluboké syntezátorové nádechy a výdechy spojené s ohromujícími harmonickými texturami jsou největší devízou nového alba.      Novinka obsahuje šest poměrně rozličných kompozic. Se skladbou Primordial Flower začíná album až překvapivě dynamicky, s jemným perlením v pozadí. Tento zajíma...