Přeskočit na hlavní obsah

RECENZE: ESOTERIC - "A Pyrrhic Existence" (2019)


Birminghamská kapela ESOTERIC stála vždy mimo hlavní proud a to i v rámci okrajového doom metalu. Jejich svojské pojetí je odlišovalo od většiny zástupců funeral doomu, a tak tomu je doposud. Parta často měnila sestavu, a toto různorodé pojetí tvrdé a temné hudby se vždy odvíjelo od konkrétního složení právě aktivních členů. ESOTERIC nebyli nikdy intenzivními chrliči čerstvé hudby a nové album „A Pyrrhic Existence“ vychází po rekordní odmlce sedmi let od vydání skvělé nahrávky „Paragon Of Dissonance“. Jak si uskupení vede teď?





Nejprve řekněme, že ignorování trendů jde ESOTERIC jako málokomu. Vesele kašlou na přeprané škatulky a jako vždy se staví k hudbě tvůrčím a velmi působivým způsobem. Novinka je oficiálně jejich sedmým studiovým albem (nepočítáme výborné dlouhohrající demo „Esoteric Emotions“, které lze chápat jako takový protodebut) a střídmý přístup k produkci je hodně znát na prožitku, který si může posluchač odnést. V živé podobě má ESOTERIC šest hudebníků, tj. tři kytary (včetně vokálu frontmana Grega Chandlera), bicí, syntezátory a basa), na studiových albech se podílí ti, kteří mají zrovna časové dispozice a nápady. Sestava na každém albu je tudíž trochu odlišná. Kromě Chandlera a Bicknela (s vytrvalými členy Bodossian na basu a Fletcher za bicími) se sestava individuálně obměňuje.


Jak si milci pomalých temp a těžkých psychedelických linek vedou na novince? Milovníky doom metalového žánru jistě potěší, že ESOTERIC snad nikdy nebyl depresivnější. I když nejde o kvalitu, kterou u téhle bandy vyhledávám nejvíce, jde určitě o prvek, který byl na předchozích dvou deskách potlačen v zájmu větší přístupnosti a melodičnosti. „A Pyrrhic Existence“ je oproti tomu temné jako Innsmouth a depresivní jako Trierovy filmy. Nedá posluchači nic zadarmo. Je to asi tím, že téma je tentokrát velmi osobní, a mnohem konkrétnější, než různorodé existenciální tryzny předchozích alb. Je jím odloučenost lidské bytosti od možnosti znovu najít cestu. Je jím zklamání z opakované snahy věci napravit. Lidská bytost je v tomto případě mučena opakovaným nezdarem, a náš pomyslný hrdina se čím dál více noří do pocitu, že nemůže již tento tlak unést. Jak jsem napsal výše, ESOTERIC nikdy nebyli v námětu tak konkrétní.


Jak si tedy novinka vede hudebně? Je to velmi náročný zážitek. Album na ploše dvou CD (kromě nádherného digibooku vyšel i třívinylový komplet) obsahuje pět táhnoucích se pestrých psychedelických litanií s jednou kratší skladbou na konci prvního CD. Tou je nádherná instrumentálně elektronická Antim Yatra, kterou považuji za výstavní kousek experimentátorského umu kapely. Dvojalbum začíná dlouhou a temnou skladbou Descent, která se atmosférou nese v duchu prvních dvou alb „Epistemological Despodency“ a „The Pernicious Enigma“. Do uší se derou disonantní riffy s velmi pomalým tempem, proložené harmonickými linkami, za které by se PINK FLOYD nemuseli vůbec stydět. Ostatně celé album mi přijde jako temnější parafráze The Wall (neberte mě za slovo), ale s tím, že Waters by musel být v oněch časech mnohem víc zdeptaný chlapík, než skutečně byl. Jemné kytarové ambientní linky se střídají s disonantními poryvy depresivního šílenství, je to skutečně nepříjemná hudba pro citlivé povahy.


Jak se chová Descent, tak se můžeme stavět i ke zbytku alba. Jeho obrovskou výhodou je konzistentní meditativní přístup, který i při tak náročném poslechu udrží posluchačovu pozornost po celou hrací dobu, která opět činí přes hodinu a půl. Například Consuming Lies zahajující druhou polovinu funebrálního marše obsahuje jednu z nejkrásnějších melodií, kterou kdy ESOTERIC zplodili.


„A Pyrrhic Existence“ není pro slabé povahy. Je pro přemýšlející bojovníky schopné zvládnout svá temná Já a odpíchnout se od nich. Je náročnou katarzí, která může skončit nalezením nové životní energie, nebo naopak ještě drastičtějším sestupem do temnot. Kdo miluje hudbu ESOTERIC, nemusí váhat. Kdo nikdy nepřišel do kontaktu s jejich tvorbou, tomu přeci jen doporučuji poslechnout si nejdřív laskavější „The Maniacal Vale“, které posluchače uvede do situace a připraví jej na tuto nádhernou zrůdnost. Jako dlouholetý fanda dávám novince plný počet a přeji jí hodně úspěchu. V temném doom metalu totiž asi nenajdeme kapelu, která by měla podobně progresivní přístup, jako je právě tato anglická legenda.

Album si můžete stáhnout, koupit fyzické kopie, nebo jen tak zkusmo poslechnout ZDE: https://esoteric.bandcamp.com/album/a-pyrrhic-existence

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Suffocation – Příběh obludy (komentovaná diskografie)

Kapela Suffocation patří mezi hlavní architekty brutálního death metalu. Prosluli svojí zvukovou natlakovaností, rytmickou rafinovaností, technickou hravostí a nápaditostí svých válů. V nedávné době o sobě dali znovu vědět novou deskou … Off The Dark Light. Není lepší příležitosti, než se se právě nyní ohlédnout za dosavadní tvorbou těchto charismatických Američanů. Suffocation vznikli v roce 1988 na Long Islandu v New Yourku a navazovali na rozjíždějící se vlnu smrtícího kovu té doby. V té době nastával obrovský boom nových deathmetalových kapel. Velmi rychle se začal odhalovat potenciál Suffocation. Valivý buldozer s tématy od náboženství po společnost či psychicky narušené osoby se začínal dostávat do povědomí. Human Waste EP (1991) Ve složení Josh Barron (basa), Terrance Hobbs (kytara), Doug Cerrito (kytara), Mike Smith (bicí) a Frank Mullen (vokál) vydávají Suffocation svůj první oficiální počin, na kterém najdeme takové proslulé vály jako je Catatonia,...

NIGHT LIFE

RECENZE/ REVIEW: Max Corbacho - The Delicate Essence of Solitude (CZ/EN)

CZ:       Nějaký čas jsme čekali na nové album Maxe Corbacha a tato pauza skutečně zvýšila zvědavost nejednoho fanouška. Nejistota se rozplynula před pár dny, kdy Max ohlásil vydání nového alba „The Delicate Essence of Solitude“. Max Corbacho si vždy držel velmi vysokou úroveň svojí produkce a psychologickou rafinovanost svých ambientních alb. Nové album překonává všechna očekávání.        Album vznikalo v letech 2019 až 2024. Fanoušci jeho hudby preferují různá alba. Autor této recenze řadí hodně vysoko především alba „oceánická“, kam bychom mohli samozřejmě zařadit „The Ocean Inside“, „Horizon Matrix“ a především magickou desku „Source of Present“. Hluboké syntezátorové nádechy a výdechy spojené s ohromujícími harmonickými texturami jsou největší devízou nového alba.      Novinka obsahuje šest poměrně rozličných kompozic. Se skladbou Primordial Flower začíná album až překvapivě dynamicky, s jemným perlením v pozadí. Tento zajíma...